Beroun Lughnasadh 2006 – „Atributy keltského světa“
Inspirační dopis
„Atributy keltského světa“
Josef Ryzec
Inspiračním tématem pro rok 2006 vstupujeme vlastně do prvního ročníku nové etapy, jak jsem již dříve naznačil. Neboli první devítiletá etapa skončila a před námi je desátý ročník, kterému jsme jednoduše ustřihli nulu. Možná to bude někomu připadat nezvyklé a zvláštní, takový by ale měl správně být keltský svět. Na dokreslení začnu známým irským vtipem z doby velkého stěhování Irů do Ameriky v důsledku hladomoru v Irsku koncem 19.století. Když v New Yorku vystoupí z lodi na břeh Ir se svým malým baťůžkem na zádech, hned se hrne k nejbližšímu člověku v uniformě, kterého vidí nedaleko postávat. „Poslyšte, máte vy tu vůbec nějakou vládu?“ „No jistěže!“ odpoví uniformovaný muž. „Tak s tou tedy já zásadně nesouhlasím!“
Co jsou to atributy, snad víme. Jsou to vlastně znaky, výtvarně ztvárněné prvky, na jejichž základě je možno rozpoznat totožnost (v našem případě mytické) postavy, o níž je řeč. Tyto postavy bychom měli alespoň částečně již znát. V minulých ročnících o nich byly uvedeny náznaky jejich příběhů, koho příběhy zaujaly, zcela jistě si je již dávno doplnil. Rovněž byla řeč i o některých jejich atributech, připomenu ty nejdůležitější. Tak atributem našeho hlavního (kmenového) boha LUGHA je havran. Protože ale Lugh znamená vlastně „zářivý“, kolem havrana symbolizujícího boha Lugha bývá nějak znázorněna tajemná záře. Jednak je havran atributem i jiných keltských božstev, jednak bývá ten který atribut doplňován dalším znakem zpřesňujícím totožnost dotyčného. Dále musíme mít na paměti, že keltský svět je záměrně mnohovrstevnatý a rád spojuje více významů do jedné výpovědi. Například právě náš bůh Lugh bývá nazýván též IOLDENACH (mistr všech umění) a kupodivu tehdy bývá jeho atributem tkalcovský stav. Ten proto, že produkuje nejdůležitější atribut keltského světa: keltský knot. To je nit, která nemá žádný začátek a žádný konec – je velice komplikovaně propletena a nikdo neví odkud vede a kam. Jde o symbol nekonečnosti (nesmrtelnosti) keltské duše. Tento symbol se stejným významem má i had OUROBOROS (pravděpodobně převzatý od egyptských kněží), zakousnutý do vlastního ocasu. Had Ouroboros je vlastně známý kruh kolem kříže (keltský kříž). Had Ouroboros je ale též atributem světlovlasé královny EDAIN, výborné jezdkyně, do které se zamiloval král Mirdir a vylákal ji do světa lidí, do svého křišťálového paláce. Její manžel, král Eochard, ji však vystopoval, a tak dal král Mirdir všem svým vílám podobu Edain, aby ji Eochard nepoznal. V této komplikované situaci zachránil Edain Aengus Mc Og tím, že ji proměnil v motýla. Jenomže ona (jak nebyla zvyklá být motýlem) spadla do piva, které vypila Etar. A skrze ni se zase znovu Edain narodila. Někomu se to možná zdá být trochu praštěné, ale takový už je keltský svět. A nekonečnost v tom tak jako tak je, kdo chce vidět, tak vidí. Ještě k tomu keltskému knotu. Ten je spojen také s jinou důležitou keltskou bohyní jménem ARIADNE, velmi významnou v dobách, kdy keltská Galie nebyla ještě podmaněna Římem. Byla jedinou keltskou bohyní převzatou ze staré Kréty, jejíž hlavní úkol byl spřádat vesmír z prapůvodní temnoty, podobně jako pavouk tká svou síť. Když si uvědomíme, že Ariadne byla dcerou krále Mínóa a pomohla Théseovi v jeho putování Labyrintem tím, že mu dala klubko, jehož nit mu spolehlivě ukázala cestu zpět, takže v onom Labyrintu nezabloudil, vidíme, že keltský a řecký svět byl mnohem déle v úzkém duchovním kontaktu, než by se někomu mohlo zdát. Mimochodem, jméno Ariadne je odvozeno od rodového jména pro pavouka Aranea. Atributem Ariadne je pavučina, vlákno, nit.
Ještě jednou k bohu Lughovi. Jeho dalším jménem je LAHMFADA (dlouhoruký). Protože víme, že z kontinentu (z Lyonu = Lugdunum) přivezl s Túatha Dé Dananny své kopí vždy vítězící, nepřekvapí nás, že jeho atributem může být i dlouhá ruka, třímající kopí. A protože je rovněž patronem celé každoroční sklizně (nejen obilí), jeho doplňujícími atributy jsou obilí, chléb a mlat. Zdálo by se, že různých variant a kombinací atributů boha Lugha by mohlo být víc, musíme si přitom ale dát pozor, abychom přitom neporušili některý důležitý zákaz. To by mohlo nastat například tehdy, kdybychom chtěli spojit Lughnasadh (obilí, chléb, mlat jako atributy k tomuto období se vztahující) a Lughovo vždy vítězící kopí. V době Lughnasadhu jsou totiž veškeré války a nepřátelské boje zakázány. Lugh a jeho kopí by byl tedy v této době čirý nesmysl.
Nyní na ukázku atributy několika významnějších postav keltského světa mýtů. Atributem o něco pozdější (nedlouho před přijetím křesťanství) cornwallské bohyně osudu AERTEN je oboustranná sekera. Jde o výmluvně novější význam podobného obsahu, jaký měl atribut druhdy nejvyššího keltského boha DAGDY – obrovský kyj o dvou koncích (jeden zabíjel, druhý oživoval), který za sebou tahal Dagda na vozíku. Hlavním atributem „dobrého boha“ (boha otce) Dagdy byla ale harfa (ta zůstala dodnes symbolem Irska), kotel hojnosti (onen známý „Hrneček vař“ v české pohádce) a trojúhelník, špičkou směřující vzhůru k nebesům. Atribut významné bohyně Scoty, egyptský symbol života Ankh, jsem zmiňoval v úvodním textu pro Lughnasadh 2004 v Berouně. Scota byla původně egyptská Eset, přeměněná někdy začátkem tisíciletí v hlavní irskou bohyni, kterou si pak vzali za svou Skotové. Zde je také dobré se zmínit o známém kontinentálním bohu, jménem ESSUS. Byl jedním z trojice TARANUS (nikoliv TARANIS, to byla bohyně smrti a jejím atributem byl tis), galský bůh hromu, slunce, atd., Teutates a Essus. Atributem boha Essa byl pták jeřáb a býk, byl bohem úrody, nakonec však jeho postava splynula s legendami o Ježíši, přicházejícími z oblasti Středomoří ještě před přijetím křesťanství. Zajímavý je také osud staré kontinentální bohyně vody, horkých pramenů a léčitelství ROSMERTY. Jejím atributem byla Aeskulapova hůl a po ovládnutí Galie Římem se stala Merkurovou družkou. Známým atributem velmi staré bohyně koní EPONY byl samozřejmě kůň, na kterém sama jezdila. Kůň to mohl být ale jen barvy bílé nebo černé. S přesností barevného rozlišení byla spojena též nejvýznamnější keltská trojná bohyně, jejíž první postavou byla panna (ANU) barvy bílé, druhou matka (DANA) barvy červené a třetí stařena (BADB) barvy černé. Protože v nejdávnějších dobách bylo hlavní keltské božstvo rodu ženského, bylo Slunce jeho atributem Takovým božstvem byla BRID (Bridget, Brighid, Brigit, Bride – byla to dávná Velká matka – brigh=síla, moc). I naše hlavní město Praha má jméno po ní (na Hradčanech stál kdysi oltář bohyně Brighy). Avšak v době, kdy se ze středomoří začaly dostávat do severního keltského světa patriarchální představy, Keltové na to reagovali docela elegantně. Důležitější Slunce přisoudili mužskému božstvu (TARANUS, LUGH) a tajemnějším ženským božstvům přisoudili Měsíc. A tak atributem trojné bohyně je přibývající měsíc (ANU), úplněk (DANA) a ubývající měsíc (BADB). Keltská důvtipnost se ani zde nezapře: černý měsíc se stal atributem bohyně MORRÍGAN, neboli trojné bohyně války, smrti a zkázy. Ta vystupovala někdy jen jako jediná postava (například při milostných hrátkách s bohem Dagdou, který jako jediný ji mohl uspokojit), nebo jako trojice tří samostatných babic (BADB – válka, MACHA – smrt, NEMAIN – svár a zkáza). Zde si můžeme povšimnout jemného rozdílu: pokud je Badb ve spojení s trojnou bohyní, je symbolem posunu lidského času, pokud je součástí Morrígan, symbolizuje hlavně válečnou zkušenost, která časem roste, až se stane nepřemožitelnou. Když víme, že v dávném keltském světě byly cvičitelkami bojových umění hlavně ženy, bude nám to jasnější. Stejným atributem bohyně Morrígan, jaký je přisouzen bohu Lughovi, je havran, nebo černá vrána. Jenomže tento havran musí letět nad bitevním polem.
Pak je tu ještě jedna typicky keltská zvláštnost: bohyně posvátného místa NEMETONA. Nemá nic jiného na starosti, jen ta posvátná místa. V městečku Bath prý sedí obklopena třemi záhadnými postavami s kápěmi na hlavách a beranem. Jsou to ony současně existující tři fáze trojné bohyně o kterých jsem se již zmínil (Anu, Dana a Badb) a přítomný beran symbolizuje mužskou plodnost (někdy s nimi sedí rohatý bůh Cernunnos). Atributem bohyně Nemetony je stříbrný kruh (z kovu) s trojbarevnou stužkou (bílá, červená, černá). Kruh znamená jednak Měsíc, jednak nesmrtelnost keltské duše. Někdy bývá uváděn jako atribut bohyně Nemetony stříbrný pentagram (trojná bohyně, beran či Cernunnos a místo, které bohyně chrání).
Na závěr: atributem keltského světa je jmelí (už 3.000 let).
15. 12. 2005
Historie výstav
Beroun Lughnasadh 2014 - Špičatá koule, aneb kulatá špička
Beroun Lughnasadh 2012 - „Nehmotný kámen mudrců…“
Přehled
Beroun Lughnasadh 2010 - „Co dělat, aby nám nebe nespadlo na hlavu“
LUGHOVO BEROUNSKÉ LÉTO 2008 (Berounské bienále) - „Keltští pavouci zachraňují svět dnes
Kačina Lughnasadh 2007 – „Bohyně Brighid jako pramatka zemědělství“
Beroun Lughnasadh 2006 – „Atributy keltského světa“
Vyšehrad Lughnasadh 2005 – „Domov keltských božstev“
Beroun Lughnasadh 2004 – „Keltská vodní božstva“
Seeberg Lughnasadh 2003 – „Velký JAM přichází“
Seeberg Lughnasadh 2002 – „Zrození Jezerní panny“
Vyšehrad Lughnasadh 2001 – „Byl Bivoj Slovan, Kelt či virtuál?“
Novinky
16.7.2014
Vážený a milý návštěvníku našich stránek. Pokud jsi již v nedávné době tyto stránky navštívil, možná jsi shledal, že se s nimi dlouho nic nedělo, a že tedy nejspíš spí nějakým dlouhým zimním spánkem. Měl jsi naprostou pravdu, ale nedávno nastalé astronomické léto tomu webovému lenošení udělalo konec, a přineslo s sebou tuto zcela novou informaci, která současně pomohla oživit tyto stránky.
Blíží se totiž nová výstava Lughnasadh, která je pro letošní rok opět programově koncipována v „klasickém“ duchu - odehraje po dvou letech opět v Galerii Konírna a Geoparku Barrandien Muzea Českého krasu v Berouně (2. 8. – 14. 9. 2014). Podrobnosti si můžete přečíst vedle.
Výstava začíná v sobotu 2. 8. 2014 v 16 hod. (Husovo náměstí 87, www.muzeum-beroun.cz). Zahájení výstavy by letos mělo být kromobyčejně zajímavé. Podle historické i genetické logiky lze připustit, že pravlastí předků Keltů byla před 3.500 lety Anatólie a prapředky keltských druidů a kovářů jsou chetitští kněží a v tehdejší době slavní a vyhledávaní chetitští kováři. S tím byla spojena i letošní úvaha o volbě patronů naší výstavy – dávní obyvatelé Chetitské říše i dávné Arménie byli nejspíš v přátelském kontaktu (historie o žádných bitvách nehovoří, naopak – známý Kamenný kruh Karahunj v Arménii je uváděn jako dvakrát starší předchůdce stejných kamenných staveb v Bretani i Británii). Arménský velvyslanec v České republice, J. E. pan Tigran SEIRANIAN, rád záštitu nad výstavou přijal.
Jako hlavní část programu vernisáže vystoupí hudební skupina Majerovy brzdové tabulky (Majerovky)
Josef Ryzec, předseda LUGH, červenec 2014
LONG LIVE ETERNAL CELTIC SOUL!