Seeberg Lughnasadh 2003 – „Velký JAM přichází“
Hrad Seeberg a jezerní panna
Josef Ryzec
Letošní oslava keltského svátku Lughnasadh, odnepaměti soustřeďující pozornost na úctu k darům přírody člověku a symbolické poděkování za ně, je v českých zemích již tradičně zaměřena na výtvarnou tvorbu, vznikající každoročně na předem dané téma. Skupina třiceti až padesáti malířů, sochařů a grafiků, volně sdružená a v průběhu času se různě proměňující (kromě stabilního jádra osmnácti výtvarníků, kteří jsou členy sdružení LUGH, jež je pořadatelem a organizátorem), předkládá svá díla k nahlédnutí hostům slavnosti vždy na vernisáži s datem shodným se zahájením oslav. Na vernisáži vystoupí též různí hudebníci a tanečníci, letos i literáti a herci, čtoucí jejich nové texty k danému tématu.
První takto zaměřené setkání výtvarníků, hudebníků a literátů proběhlo v roce 1997 na pražském Vyšehradě a vernisáže se tehdy účastnilo okolo 500 přátel a sympatizantů.
Letos se koná již jubilejní 9. (keltská tradice má devítku za nejposvátnější číslo) setkání tentokrát na hradě Seeberg u Františkových Lázní a Chebu. Středověký hrad Seeberg je na mapách veden ještě jako Ostroh, ale již loňský Lughnasadh na Seebergu upozornil na to, že krajina kolem Ohře (keltsky Agara = Hbitá řeka) a vůbec celé Chebsko má své hluboké keltské kořeny, dnes se zvolna vynořující z propasti věků.
Ale i sám středověk na Seebergu má poměrně silnou vazbu na konkrétní keltskou minulost. Spojovacím mostem je známý mýtus o Artušovi a jeho rytířích Kulatého stolu, který zásadně ovlivnil ranný středověk, a hledání svatého Grálu bylo nadlouho silnou motivací a inspirací pro mnohé. Náš král Jan Lucemburský byl dokonce ve své době považován tehdejší Evropou za ztělesnění krále Artuše. A byl to on, kdo přičlenil Chebsko k Českému království. Později pak J. W. Goethe, který patnáct let jezdil každoročně archeologicky bádat na nedalekou Komorní hůrku (nejmladší činnou sopku v Čechách), sám sebe považoval za nové vtělení čaroděje Merlina. Dnes víme, že středověký mýtus o Artušovi a jeho rytířích, o krásné Guinevře, Lancelotovi, Merlinovi a svatém Grálu, meči Excalibur i Jezerní Panně, je původně keltskou bájí, vztahující se ke konkrétním událostem ve Walesu a Cornwallu koncem 5. stol. n. l.
Sám název Seeberg (Jezerní hrad, hora, skála) naznačuje, že Chebsko bylo a je živou jezerní oblastí. Proč by tedy někde blízko hradu, nemohla procitnout z dlouhého spánku naše Jezerní Panna? Proč by právě někde tam nemohla z hlubin zapomnění vylovit bájný meč Excalibur, předat ho za přímé účasti druida Merlina (Myrrdin) králi Artušovi (Arthur) a dokonce probudit i jeho spící rytíře Kulatého stolu, aby zase začali konat šlechetné skutky, kterých se v dnešní době tak citelně nedostává?
Proto mělo loňské téma Lughnasadhu na hradě Seeberg název „Zrození Jezerní Panny“. Na toto téma napsali do katalogu své texty autoři Anna Bauerová, Jan Bouzek, Václav Cílek, Zdeněk Knápek, Vendula Melčová, Josef Ryzec a Jiří Svoboda, a sama výstava byla sestavena jako výběr z výtvarných děl vytvořených dříve pro několik ročníků dlouhodobého projektu Lughnasadh na Vyšehradě, jehož autorem je předseda sdružení LUGH Josef Ryzec.
Letos se k danému tématu nově vyjádří osmdvacet výtvarníků (přibudou Dana Frantálová, Štěpán Kosík, Vladimír Zajíc a Bretonec José Calvete, Bard cornwallského Gorsedhu), přičemž dané loňské téma zůstává. Připojuje se k němu nový hlavní titul: „Velký JAM přichází“ (JAM = Jezerní Panna + Artuš + Merlin).
Na vernisáži se též počítá s uspořádáním keltského JAM sessionu různých známých muzikantů, tanečníků i herců, a v rámci pohoštění zde bude nabídnuto i několik druhů různých JAMů, které si budou moci hosté sami namazat na pečivo a chleba. Nějaké pití bude jistě přítomno také, pravděpodobně známý panenský mok, zvaný Pivo.
Vernisáž se bude konat v pátek 1.srpna 2003 na hradě Seeberg, spolupořadateli akce jsou Občanské sdružení LUGH a Městské muzeum Františkovy Lázně. Patrony jsou dnes již tradičně velvyslanci Irské republiky v Praze, pan Joseph Hayes, a České republiky v Dublinu, pan Petr Kolář. Nuže vzhůru k Lughnasadhu 2003 na Seebergu!
červen 2003
Historie výstav
Beroun Lughnasadh 2014 - Špičatá koule, aneb kulatá špička
Beroun Lughnasadh 2012 - „Nehmotný kámen mudrců…“
Přehled
Beroun Lughnasadh 2010 - „Co dělat, aby nám nebe nespadlo na hlavu“
LUGHOVO BEROUNSKÉ LÉTO 2008 (Berounské bienále) - „Keltští pavouci zachraňují svět dnes
Kačina Lughnasadh 2007 – „Bohyně Brighid jako pramatka zemědělství“
Beroun Lughnasadh 2006 – „Atributy keltského světa“
Vyšehrad Lughnasadh 2005 – „Domov keltských božstev“
Beroun Lughnasadh 2004 – „Keltská vodní božstva“
Seeberg Lughnasadh 2003 – „Velký JAM přichází“
Seeberg Lughnasadh 2002 – „Zrození Jezerní panny“
Vyšehrad Lughnasadh 2001 – „Byl Bivoj Slovan, Kelt či virtuál?“
Novinky
16.7.2014
Vážený a milý návštěvníku našich stránek. Pokud jsi již v nedávné době tyto stránky navštívil, možná jsi shledal, že se s nimi dlouho nic nedělo, a že tedy nejspíš spí nějakým dlouhým zimním spánkem. Měl jsi naprostou pravdu, ale nedávno nastalé astronomické léto tomu webovému lenošení udělalo konec, a přineslo s sebou tuto zcela novou informaci, která současně pomohla oživit tyto stránky.
Blíží se totiž nová výstava Lughnasadh, která je pro letošní rok opět programově koncipována v „klasickém“ duchu - odehraje po dvou letech opět v Galerii Konírna a Geoparku Barrandien Muzea Českého krasu v Berouně (2. 8. – 14. 9. 2014). Podrobnosti si můžete přečíst vedle.
Výstava začíná v sobotu 2. 8. 2014 v 16 hod. (Husovo náměstí 87, www.muzeum-beroun.cz). Zahájení výstavy by letos mělo být kromobyčejně zajímavé. Podle historické i genetické logiky lze připustit, že pravlastí předků Keltů byla před 3.500 lety Anatólie a prapředky keltských druidů a kovářů jsou chetitští kněží a v tehdejší době slavní a vyhledávaní chetitští kováři. S tím byla spojena i letošní úvaha o volbě patronů naší výstavy – dávní obyvatelé Chetitské říše i dávné Arménie byli nejspíš v přátelském kontaktu (historie o žádných bitvách nehovoří, naopak – známý Kamenný kruh Karahunj v Arménii je uváděn jako dvakrát starší předchůdce stejných kamenných staveb v Bretani i Británii). Arménský velvyslanec v České republice, J. E. pan Tigran SEIRANIAN, rád záštitu nad výstavou přijal.
Jako hlavní část programu vernisáže vystoupí hudební skupina Majerovy brzdové tabulky (Majerovky)
Josef Ryzec, předseda LUGH, červenec 2014
LONG LIVE ETERNAL CELTIC SOUL!