Seeberg Lughnasadh 2002 – „Zrození Jezerní panny“
Inspirační dopis
Hrad Seeberg a jezerní panna
Josef Ryzec
Na mapách je hrad uváděn jako Ostroh, místní ho znají spíš jako Seeberg.
Co je to vlastně ostroh?
Slovník spisovné češtiny upřesňuje, že ono slovo vyjadřuje příkrý skalní výběžek, například nad Vltavou. Co však tady s tím? Vltava je daleko, velká voda nikde, jen kdesi dole Pstruhový potok. Ostroh nad Pstruhovým potokem? To snad ne!
Místní možná namítnou: a vám se snad nelíbí Jezerní hrad? Samozřejmě líbí: dokonce z něj vyzařuje keltské tajemství. Jezero, které není a hrad, který je. Kde však je nyní ono tajemné jezero, nad kterým se tyčil náš příkrý skalní výběžek? „Vyschlo,“ opáčí místní, ale už neřeknou proč. S tím se ovšem těžko může smířit Kelt, na Seeberg přicházející. Jaké by to bylo jezero bez jediné kapky vody, jaký by to byl jezerní hrad bez jezera?
Věci, které byly a nejsou, budou jen tehdy, když si to budeme přát. Jezero je třeba ihned napustit životadárnou vodou. S ní pak vrátit všechny živoucí bytosti, které by nám mohly sdělit jak to tenkrát bylo s oním příkrým skalním výběžkem omývaným vodami a proč právě na něm byl postaven jezerní hrad. Úkol jistě nemalý, paměť se teprve rozpomíná. Je snad někdo, kdo by mohl pomoci? Vzpomněl jsem si na Děda Vševěda. Ten říkal: „…snadná pomoc matko. Ať ten, kdo chce spatřit vodu, nejprve pohlédne na moře. Tam je vody nejvíc. Moře je matkou všeho živého na této zemi. Proto má vždy ženskou tvář“.
A opravdu. Německé slovo „see“, které znamená moře, je rodu ženského. Proti tomu slovo „see“, znamenající jezero, je rodu mužského. Vyschlo-li kdysi jezero, je to jakoby zemřeli muži. Nebo odešli neznámo kam. „Ať ten, kdo chce, aby se muži vrátili, zavolá jezerní pannu. Bez ní cestu zpět muži nikdy nenajdou. Teď mne ale nech, matko, již spát. Musím brzo ráno vstávat,“ řekl Děd Vševěd. Ráno vyšlo Slunce a pod hradem Seeberg se leskla hladina velkého jezera. Z ní se zvolna vynořovala jakási postava v dlouhých šatech, jakoby rostoucími s ní z jezerní hladiny. „Proč jste mne přivolali?“ , nesl se nad vodou tichý ženský hlas. Byla to jezerní panna? Dokonce snad ona tajemná žena, uchovávající přes propast věků bájný Excalibur? Jak to byla? To přece je jezerní panna, řekne ten, kdo ji dobře v rozbřesku ranního slunce vidí. Mohla by být, řekne místní skeptik, proč jste ji ale přivolali? Nevěří svým očím, pochybuje o tom, co právě slyšel.
Je možné, aby se jezerní panna objevila tak náhle na dohled od Seebergu? Je možné, aby se jezerní vody tak náhle vlnily přímo pod jeho příkrým skalním výběžkem? Je vůbec možné, aby se v jezeře, které již nikdo nezná, dokonce snad blýskal Excalibur? A proč by to nebylo možné, když jezerní panna, také Paní z jezera, také Viviane, také Morgana, má různá jména. Cožpak Nimue není dcerou mořské víly ze Sicílie? Ano. Má to ale jeden malý háček. Pak musí být i Merlin nedaleko. Navždy zaklet jezerní pannou pod zem do relativně blízkého pahorku.
Co je to ale navždy? Žádné vzdálenosti a omezení v keltském světě nehrají žádnou roli. Jiné světy jsou tu stejně vzdálené jako blízké. Jezerní panna pod Seebergem, Merlin nedaleko, Excalibur čekající na příštího krále… proč ne?
Letošní Lughnasadh toho všeho může být svědkem. Záleží jen na nás.
9. března 2002
Historie výstav
Beroun Lughnasadh 2014 - Špičatá koule, aneb kulatá špička
Beroun Lughnasadh 2012 - „Nehmotný kámen mudrců…“
Přehled
Beroun Lughnasadh 2010 - „Co dělat, aby nám nebe nespadlo na hlavu“
LUGHOVO BEROUNSKÉ LÉTO 2008 (Berounské bienále) - „Keltští pavouci zachraňují svět dnes
Kačina Lughnasadh 2007 – „Bohyně Brighid jako pramatka zemědělství“
Beroun Lughnasadh 2006 – „Atributy keltského světa“
Vyšehrad Lughnasadh 2005 – „Domov keltských božstev“
Beroun Lughnasadh 2004 – „Keltská vodní božstva“
Seeberg Lughnasadh 2003 – „Velký JAM přichází“
Seeberg Lughnasadh 2002 – „Zrození Jezerní panny“
Vyšehrad Lughnasadh 2001 – „Byl Bivoj Slovan, Kelt či virtuál?“
Novinky
16.7.2014
Vážený a milý návštěvníku našich stránek. Pokud jsi již v nedávné době tyto stránky navštívil, možná jsi shledal, že se s nimi dlouho nic nedělo, a že tedy nejspíš spí nějakým dlouhým zimním spánkem. Měl jsi naprostou pravdu, ale nedávno nastalé astronomické léto tomu webovému lenošení udělalo konec, a přineslo s sebou tuto zcela novou informaci, která současně pomohla oživit tyto stránky.
Blíží se totiž nová výstava Lughnasadh, která je pro letošní rok opět programově koncipována v „klasickém“ duchu - odehraje po dvou letech opět v Galerii Konírna a Geoparku Barrandien Muzea Českého krasu v Berouně (2. 8. – 14. 9. 2014). Podrobnosti si můžete přečíst vedle.
Výstava začíná v sobotu 2. 8. 2014 v 16 hod. (Husovo náměstí 87, www.muzeum-beroun.cz). Zahájení výstavy by letos mělo být kromobyčejně zajímavé. Podle historické i genetické logiky lze připustit, že pravlastí předků Keltů byla před 3.500 lety Anatólie a prapředky keltských druidů a kovářů jsou chetitští kněží a v tehdejší době slavní a vyhledávaní chetitští kováři. S tím byla spojena i letošní úvaha o volbě patronů naší výstavy – dávní obyvatelé Chetitské říše i dávné Arménie byli nejspíš v přátelském kontaktu (historie o žádných bitvách nehovoří, naopak – známý Kamenný kruh Karahunj v Arménii je uváděn jako dvakrát starší předchůdce stejných kamenných staveb v Bretani i Británii). Arménský velvyslanec v České republice, J. E. pan Tigran SEIRANIAN, rád záštitu nad výstavou přijal.
Jako hlavní část programu vernisáže vystoupí hudební skupina Majerovy brzdové tabulky (Majerovky)
Josef Ryzec, předseda LUGH, červenec 2014
LONG LIVE ETERNAL CELTIC SOUL!